/img/logo-rubi.jpgMo�nosti demokracie

Hrozby extremismu / P�íle�itosti demokracie - výchova k aktivnímu ob�anství

- projekt ob�anského sdru�ení Asi-milovaní
(reg. �. projektu CZ.1.07/1.2.00/14.0209)

logo-asi

PROJEKT

PROGRAMY PRO ŠKOLY

PUBLIKACE

PRÁVNÍ RÁMCE

SLOVN�EK POJM�

KONFERENCE

MÉDIA

KALENDÁ�

FOTOGALERIE

ASI-MILOVANÍ

SPOLUPRÁCE

ZAJÍMAVOSTI

KONTAKTY

ENGLISH

logo-OPVK









Slovní�ek pojm�

Ahnenerbe (n�m. D�dictví p�edk�) – neonacistická organizace p�sobící v �R od roku 1999. Ideové zázemí �eského neonacismu budovala s vyu�itím germánské mytologie. V sou�asnosti se zabývá hlavn� propagandistickou �inností.

Altermedia – �eský zpravodajský server p�inášející informace ultrapravicového charakteru.

anarchismus – forma spole�enské sebeorganizace, která spo�ívá na dobrovolné dohod� a kooperaci bez vytvá�ení hierarchie zejména v sociální, ekonomické a politické oblasti. Neuznává autoritu a oprávn�nost státu.

Antifa – název vznikl zkrácením n�meckého slova Antifaschismus. Pou�ívají jej n�které antifašistické skupiny – jejich název je pak dopln�n jménem m�sta �i regionu, kde operují (nap�. Antifa P�erov, Ostrava atd.). Antifa skupiny obvykle zastávají takzvaný militantní antifašismus.

Anti-Antifa – kampa� neonacist�, která vznikla v N�mecku a je uplat�ována i v �R. Její p�íznivci monitorují osoby vystupující proti neonacismu, p�íslušníky ultralevice, lidskoprávní aktivisty, aktivity etnických a imigrantských organizací, noviná�e, policisty, politiky a sna�í se o jejich diskreditaci.

antifašismus – vymezuje se proti autoritá�ským ideologiím a skupinám usilujícím o jakoukoliv formu útlaku.

Antifašistická akce (AFA) – organizace, která reprezentuje radikální antifašistický odpor. V �R byla zalo�ena v roce 1996, proti neonacismu postupuje r�znými zp�soby – od politické a kulturn�-politické agitace a� po p�ímé násilí.

Antisemitismus – rasová nenávist, nesnášenlivost a p�edpojatost v��i �id�m jako etnické skupin�. Antisemitismus m��e mít r�zné podoby – osobní nenávistí po�ínaje a institucionalizovaným antisemitismem kon�e. Extrémním p�ípadem antisemitismu je nacistický antisemitismus, který vedl k holocaustu evropských �id�. Navázal na starší formu nesnášenlivosti v��i �id�m na nábo�enském základ� – antijudaismus.

Autonomní nacionalisté – neonacistické skupiny vycházející ze sm�ru, který vznikl v N�mecku kolem roku 2003. Je charakteristický volnou bu�kovou strukturou, image stylu Black Block a symbolikou. V �eském prost�edí autonomní nacionalisté p�ejali výše zmín�nou image, �ást z nich se však ideov� za�adila spíše na pozice tradicionalistického �eského fašismu.

autonomní nacionalismus – sm�r, který vznikl v N�mecku kolem roku 2003. Vyzna�uje se nejen volnou bu�kovou strukturou, kterou navázal na svobodný nacionalismus, na jeho� platform� vznikl, ale i novou image a symbolikou. Ta byla okopírována od levicových autonom�. Spo�ívá mj. v �erném oble�ení a vytvá�ení tzv. „�erných blok�“ (Black Block) na demonstracích, ve vyu�ití prvk� moderní grafiky i graffiti, ve vyu�ití anglism� v heslech a v p�ebírání hudebních prvk� hip-hopu �i techna s cílem získat pro neonacismus i mláde� z p�íslušných subkultur.

black block – image p�vodn� od osmdesátých let pou�ívaná levicovými radikály, uplatnila se zvlášt� na demonstracích proti globalizaci od roku 1999. Spo�ívá v �erném oble�ení a vytvá�ení takzvaných „�erných blok�“, které mají ztí�it policist�m identifikaci demonstrujících. Dnes je vyu�ívána i neonacisty v rámci autonomního nacionalismu v N�mecku, v �R a na Slovensku.

Blood & Honour – mezinárodní sí� neonacistických organizací, která byla zalo�ena v roce 1987 ve Velké Británii. Název – v �eštin� Krev a �est – je p�ekladem hesla nacistické mláde�nické organizace Hitlerjugend.

Blood & Honour Division bohemia – �eská pobo�ka mezinárodní sít� Blood & Honour, vznikla v roce 1996, v letech 1996–1999 dominovala �eské a moravské neonacistické scén�.

Bohemia Hammerskins – �eská sekce mezinárodní sít� neonacistických organizací Hammerskins Nation, vznikla v roce 1993. Na �eské a moravské neonacistické scén� byla dominantní organizací v letech 1993–1996. Její �lenové organizovali koncerty a obchod s neonacistickými materiály a ší�ili militantní propagandu.

Combat 18 – mezinárodní teroristická sí�, ozbrojené k�ídlo britské neonacistické organizace Blood & Honour. Její �lenové úto�í p�edevším na p�ist�hovalce, homosexuály a p�íslušníky levice. V �R se objevilo od poloviny devadesátých let n�kolik pokus� etablovat C 18, k teroristickým akcím však zatím nedošlo.

�eský svaz vále�ník� – kolaborantská organizace, která vznikla v roku 1941. M�la sdru�ovat vojáky bývalé Rakousko-uherské armády a legioná�e. P�evá�ná v�tšina legioná�� ú�ast odmítla.

demokracie – zp�sob vlády, kdy zákonodárnou moc vykonávají volení zástupci lidu. Tito jsou voleni ve svobodných pluralitních volbách.

D�lnická strana – �eská neparlamentní, nacionalisticky a populisticky orientovaná politická strana. Vznikla v lednu 2003, p�edsedou je Tomáš Vandas. V roce 2008 nar�stá její propojení s �eskou neonacistickou scénou v�etn� propojení personálního.

diktatura – autoritativní, nedemokratická forma vlády. Státní moc je ovládána jednotlivcem nebo skupinou autoritativn� prosazující své p�esv�d�ení a zájmy.

Evropský národní front – mezinárodní platforma sdru�ující od roku 2003 radikální a extremistické ultrapravicové strany z n�kolika evropských zemí. Proklamovaným cílem je chránit evropskou k�es�anskou kulturu p�ed cizími vlivy, globalizací a nekontrolovanou migrací.

extremismus – pojem, který v oficiálních dokumentech ozna�uje vyhran�né ideologické postoje, které vybo�ují z ústavních zákonných norem, vyzna�ují se prvky netolerance a úto�í proti základním demokratickým princip�m.

fašismus – pravicová totalitní ideologie hlásající extrémní nacionalismus a rasismus, neuznávající demokratická z�ízení. Vznikl ve dvacátých letech minulého století v Itálii. Podporuje silné postavení národního státu vedeného silným v�dcem / diktátorem.

Hammerskins Nation – mezinárodní neonacistická organizace, která vznikla koncem osmdesátých let v USA. �eská sekce Bohemia Hammerskins p�sobila v �R v letech 1993–1996.

holocaust / šoa – systematické masové vyvra��ování �id� nacisty v dob� druhé sv�tové války s cílem úpln� vyhladit evropské �idovstvo. Vy�ádal si 6 000 000 ob�tí.

hooligans – menšina fotbalových p�íznivc�, která vyhledává násilné st�ety s podobn� zam��enými fanoušky soupe�e.

integrální nacionalismus – p�esv�d�ení o výjime�nosti vlastního národa, jeho� existence je nejvyšším smyslem bytí. Integrita jednotlivce je pohlcována národem, za n�j� stojí za to ob�tovat �ivot. Projevuje se militantn� voláním po expanzi a válce.

kališníci – na po�átku devadesátých let dominantní �ást skinheadské subkultury v �R hlásící se k �eskému nacionalismu inspirovanému tradicemi husitství.

kališníci nebo utrakvisté – �eské nábo�enské hnutí, které vzniklo v 15. stol. odtr�ením od katolické církve; umírn�ná odno� husit�. Zna�ná �ást kališník� se v 16. století stala �leny jednoty bratrské. Menší �ást splynula s katolíky. Symbol kalichu dodnes vyu�ívají �eské protestantské církve. S neonacistickým �i extremistickým nacionalistickým hnutím nemají �ádnou spojitost.

komunismus – ideologický sm�r vycházející z marxistické filozofie, jejím� cílem je likvidace t�ídní spole�nosti a nastolení diktatury proletariátu. Podmínkou uskute�n�ní je likvidace soukromého majetku.

Komunistický svaz mláde�e – volné sdru�ení lidí komunistického smýšlení ve v�ku 15 a� 35 let, zalo�eno bylo v roce 1990. V �íjnu 2006 bylo jako�to ob�anské sdru�ení ve smyslu zákona �. 83/1990 Sb. ú�edn� rozpušt�no, fakticky však p�sobí bez uznané právní subjektivity nadále.

Kuratorium pro výchovu mláde�e – organizace pro mláde� od 10 do 18 let p�sobící za Protektorátu �echy a Morava. Vznikla vládním na�ízením na ja�e 1942 a byla pro �eskou mláde� povinná. Cílem bylo vytvo�it masovou kolaborantskou organizaci. Na základ� postoj� a �innosti m�li být vybráni jednotlivci vhodní pro germanizaci, pro vysídlení a pro likvidaci. Ú�el organizace byl zastírán sportovní �inností.

levicoví autonomové – levicoví radikálové zam��ení p�edevším na boj s kapitalistickým státem a s ultrapravicovými seskupeními. Sou�ástí jejich �innosti jsou násilné akce.

liberalismus – ideologie, která po�aduje omezení státní moci, uznání práv jednotlivce, rovnost p�ed zákonem, mo�nost svobodné sout�� a odstran�ní privilegií pro n�které vrstvy.

Liga proti bolševismu – vznikla v protektorátu v prosinci 1943. Byla zam��ena proti všem silám, které nebyly pod bezprost�ední kontrolou Berlína, zejména však proti smlouv� uzav�ené mezi �SR a SSSR v Moskv�.

multikulturalismus – myšlenkový sm�r, podle kterého jsou všechny kultury stejn� hodnotné a vzájemné sou�ití nositel� více kultur je dobré a vzájemn� obohacující. Prosazuje uznání práva na kulturní odlišnost.

nacionalismus – ideologie p�edpokládající, �e lidstvo je rozd�leno do národ�, p�i�em� ka�dý má sv�j jazyk, kulturu a území. Z tohoto p�edpokladu vycházejí r�zné hnutí od národních obrození a� po fašismus �i nacismus.

nacismus – (z n�meckého Nationalsozialismus, �esky národní socialismus): totalitní ideologie propagovaná Adolfem Hitlerem a n�meckou diktaturou prost�ednictvím NSDAP (Národn� socialistická n�mecká d�lnická strana) v letech 1933–1945. Vychází z p�esv�d�ení o nad�azenosti bílé – árijské rasy a z hierarchického uspo�ádání státu se silným v�dcem.

nacistický pozdrav – nata�ená pravice vzty�ená šikmo p�ed sebe spojena s provoláním hesla „Sieg Heil“ nebo „Heil Hitler“.

Národn� demokratická strana N�mecka (Nationaldemokratische Partei Deutschlands – NPD) – krajn� pravicová strana v N�mecku, úsp�šná v zemských volbách v Sasku v roce 2004 a Meklenbursku – P�edním Pomo�ansku v roce 2006. Vznikla ji� v roce 1964, v druhé polovin� šedesátých let m�la zastoupení v n�kolika zemských parlamentech, pak byla nevýznamnou okrajovou stranou a� do znovusjednocení N�mecka. Od té doby vzr�stá její vliv v hospodá�sky mén� vyvinutých oblastech.

Národn� socialistická n�mecká d�lnická strana (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei – NSDAP) – n�mecká politická strana, která vznikla 24. února 1920 p�ejmenováním N�mecké d�lnické strany. Její 25bodový program stav�l na principu antisemitského rasismu a vizi Velkého N�mecka, které se m�lo stát sv�tovou velmocí. Prost�ednictvím NSDAP zavedl Hitler v N�mecku nacistickou diktaturu (1933–1945). V roce 1945 byla Mezinárodním vojenským tribunálem b�hem Norimberského procesu prohlášena za zlo�ineckou organizaci.

Národn� sociální blok (NSB) – �eská politická strana, vznikla v b�eznu 2001 slou�ením Vlastenecké republikánské strany (VRS), Národní aliance (NA) a sympatizant� organizace Národní odpor (NO). Byla prvním výrazn�jším pokusem o pr�nik neonacist� do stranické politiky v �R, název Národn� sociální blok (NSB) však ministerstvo vnitra nepovolilo s poukazem na podobnost názvu s historickou nizozemskou ultrapravicovou organizací a strana se p�ejmenovala na Pravou alternativu (PA).

Národn� vzd�lávací institut (NVI) – �eský ultrapravicový osv�tov�-intelektuální projekt, jeho� internetová stránka obsahuje velké mno�ství neonacistické, revizionistické, rasistické, antisemitské a obdobné literatury.

Národní aliance – první ideov� a organiza�n� konsistentní registrovaná organizace, v ní� se seskupili �eští neonacisté. Byla zalo�ena jako ob�anské sdru�ení v roce 1998. Sdru�ení bylo v roce 2000 rozpušt�no ministerstvem vnitra, nejprve se proti rozhodnutí odvolalo a po�átkem roku 2001 se samo rozpustilo.

Národní garda – polovojenská jednotka zalo�ená 28. �íjna 2007 �eskou krajn� pravicovou Národní stranou. Garda má být zalo�ena na p�ísném vojenském principu a náplní její �innosti má být pomoc a slu�ba vlasti. Je siln� nacionalisticky orientovaná a vymezuje se zejména v��i Rom�m a cizinc�m. Ji� d�íve vznikly podobné paramilitární oddíly v Ma�arsku, v Bulharsku, v Srbsku i n�kterých dalších zemích.

Národní korporativismus – neoficiální politické sdru�ení fungující v letech 2005–2007. Sdru�ení bylo úzce napojeno na �eskou nacionalistickou i neonacistickou scénu, po�ádalo protestní pochody a demonstrace �asto navšt�vované neonacisty i nacionalisty.

Národní obec fašistická – �eská fašistická politická strana, která p�sobila v období první republiky, druhé republiky a Protektorátu �echy a Morava, v�d�í síla prvorepublikového fašismu. Byla vedená generálem Radolem Gajdou.

Národní odpor – dominující struktura neonacismu v �R, neregistrované hnutí vzniklo na p�elomu roku 1999, kdy navázalo na �innost Blood and Honour Praha. Hnutí vychází z tradic nacionálního socialismu, je mu vlastní rasismus, antisemitismus a anticiganismus, usiluje o kulturn� a biologicky �istý národní stát, nezávislý na nadnárodních politických strukturách a koalicích, pod hlavi�kou NO p�sobí skupiny v �ad� m�st �R, nejaktivn�jší jsou pobo�ky v Praze a na Vyso�in�.

Národní souru�enství – hlavní politická organizace v dob� Protektorátu �echy a Morava (1939–1945), sdru�ovala tém�� všechny státní p�íslušníky protektorátu.

Národní strana – �eská ultrapravicová strana, která sama sebe ozna�uje za národn�-konzervativní. Vznikla v roce 2002. Odmítá �lenství v Evropské unii, usiluje o národní stát a minimalizaci vlivu zahrani�ních politicko-ekonomických subjekt� na chod �eského státu. Vystupuje proti sou�asné p�ist�hovalecké politice �eské republiky. U�ívá protiromských a islamofobních vyjád�ení.

National Resistance Women Side (NRWS) – mezinárodní �enská neonacistická organizace, která p�sobí také v �R. Významnou �ást její aktivity tvo�í pomoc v�zn�ným ultrapravicovým aktivist�m, tzv. „vále�ným zajatc�m“.

nazi-punk – malá �ást punkové subkultury, která se hlásí k neonacismu �i extrémnímu nacionalismu.

neofašismus – sm�r, který vznikl po druhé sv�tové válce a navazuje na fašistickou ideologii. Klade d�raz na jazyk a národ. Neofašistické aktivity korespondují do zna�né míry s neonacistickými.

neonacismus – krajn� pravicový ideologický sm�r navazující na ideologii nacismu propagující rasovou nesnášenlivost a pop�ení demokratických princip�.

N�mecká d�lnická strana (Deutsche Arbeiterpartei – DAP) – malá n�mecká strana zalo�ená v lednu 1919. Brzo po vzniku se jejím �lenem stal Adolf Hitler. Po ovládnutí strany Hitlerem tento 24. ledna 1920 p�ejmenoval stranu na Národn� socialistickou n�meckou d�lnickou stranu (NSDAP).

N�mecká národn� socialistická strana d�lnická (Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei – DNSAP) – sudeton�mecká národn� socialistická strana v Rakousko-Uhersku a pozd�ji v �eskoslovensku, úzce spolupracující s Hitlerovou NSDAP v N�mecku. Vznikla roku 1919 v návaznosti na Deutsche Arbeiterpartei, neuznala za�len�ní Sudet do pohrani�ního pásma, ani existenci �eskoslovenského státu. V �eském pohrani�í z�ídila vlastní fašistické milice Volkssport. Poté, co byla roku 1933 zakázána, p�ešla �lenská základna do Sudeton�mecké strany.

Nová �eská jednota – první politická organizace elity kališnických skinheads v �eskoslovensku, zalo�ena ji� v roce 1990.

Orlík – hudební skupina, která vznikla koncem roku 1988. Zalo�ili ji pra�ští herci Daniel Landa a David Matásek. Stála u rozvoje skinheadské subkultury v �eskoslovensku, hlásila se k �eskému nacionalismu inspirovanému tradicemi husitství, ale nehlásala neonacistickou ideologii. Její desky vydala oficiální distribu�ní firma Monitor a obou alb se prodalo 180-200 000 kus�.

populismus – styl politické propagandy obracející se na „oby�ejného �lov�ka“. Slibuje jednoduchá, rychlá a rázná �ešení a tvrdé tresty. Ozna�uje nep�átele.

Pravá alternativa – �eská politická strana, vznikla v roce 2002 p�ejmenováním z p�vodn� plánovaného názvu Národn� sociální blok (NSB), který nepovolilo ministerstvo vnitra s poukazem na podobnost názvu s historickou nizozemskou ultrapravicovou organizací. Kv�li vnit�ním rozpor�m však do voleb v roce 2002 strana v�bec nenastoupila a byla rozpušt�na.

rasismus – ideologie, která tvrdí, �e lidské vlastnosti jsou biologicky – rasov� podmín�né, vlastnosti jednotlivých etnik jsou dané a nem�nné, p�i�em� jednotlivé rasy nejsou rovnocenné, hlásá nad�azenost jedné rasy nad ostatními.

racialismus – moderní rasistická teorie, která tvrdí, �e mezi jednotlivými rasami jsou biologicky dané nep�ekonatelné rozdíly. Pod záminkou zachování diversity a kulturního d�dictví �ádají segregaci jednotlivých ras.

Resistance Women Unity (RWU) – �enská neonacistické organizace p�sobící v �R. Významnou �ást její aktivity tvo�í pomoc v�zn�ným ultrapravicovým aktivist�m, tzv. „vále�ným zajatc�m“.

revizionismus – sm�r usilující o zm�ny, úpravu nebo nové pojetí stávajícího stavu nebo názoru. Historický revizionismus usiluje o zm�nu výkladu d�jin tak, �e dochází k p�ekrucování nebo popírání historicky dolo�itených událostí. Významným projevem revizionismu je nap�. popírání holocaustu.

Rytí�i slune�ního kruhu – neonacistická organizace fungující p�edevším v letech 1998–2001 s �lenskou základnou na severní Morav� a ve Slezsku, od té doby je její �innost málo významná. Sdru�ení pro republiku – republikánská strana �eskoslovenska (SPR-RS�) – �eská ultrapravicová populistická strana, v letech 1992–1998 byla zastoupena v parlamentu. �leny mláde�nické organizace této strany, ob�anského sdru�ení s názvem Republikánská mláde�, bylo n�kolik p�íslušník� �eské neonacistické scény.

socialismus – ideologie a politická hnutí, které vycházejí z t�ídních zápas� d�lník� v 19. a 20. století a zd�raz�ují socio-ekonomický systém, kde je vlastnictví a rozd�lování majetku pod kolektivní kontrolou. V závislosti na dalších postojích se d�lí do n�kolika sm�r� jako marxismus, socialismus sov�tského typu, k�es�anský socialismus, národní socialismus, castrismus, reformní socialismus – sociální demokracie, anarchismus atd.Jednotlivé sm�ry se shodují v prosazování princip� solidarity, obhajoby sociáln�-spravedlivé rovnostá�ské spole�nosti, plánovan� �ízené ekonomiky, up�ednost�ovaní práv a zájm� kolektivu p�ed právy jednotlivce, zespole�enšt�ní výrobních prost�edk� a likvidace spole�enských t�íd.

Sudeton�mecká strana (Sudetendeutsche Partei – SdP) – politická strana reprezentující sudeton�mecké politické hnutí v p�edvále�ném �eskoslovensku. Vznikla 30. dubna 1935 z Sudeton�mecké vlastenecké fronty. Strana vytvá�ela vlastní ochranné slo�ky (Ordner Dienst, tzv.„Ordne�i“), vystupovala proti existenci �eskoslovenska a v zá�í 1938 ozbrojen� vystoupila proti �eskoslovenskému státu. Po zabrání Sudet N�meckou �íší byla v�len�na do NSDAP.

Sudeton�mecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront – SHF) – sou�ást sudeton�meckého politického hnutí v p�edvále�ném �eskoslovensku, zalo�ena 1. �íjna 1933, vznikla z iniciativy vedoucích �initel� nacionálních politických stran DNSAP a DNP.

Sudeton�mecký dobrovolnický sbor (Sudetendeutsches Freikorps – SDFk) – ve t�icátých letech 20. století sou�ást sudeton�meckého politického hnutí, paramilitární organizace �ízená z N�mecka, v zá�í 1938 ozbrojen� vystoupila proti �eskoslovenskému státu.

Svatoplukovy gardy – paramilitantní organizace �eského národn�-socialistického tábora známá pod názvem Vlajka p�sobící v období Protektorátu �echy a Morava. O obnovu SG se pokoušeli i n�kte�í �lenové Národní aliance.

šovinismus – víra v nad�azenost vlastního národa. Hlásá nacionální výlu�nost a nad�azenost v��i ostatním národ�m.

svobodný nacionalismus – neonacistický proud, který je projevem decentralizace nacistické scény. Vznikl v devadesátých letech v N�mecku. Umo��uje široké spektrum �inností od podpory politických stran a� po teroristické aktivity. Je tvo�en volnými lokálními a regionálními bu�kami. Jeho sou�ástí jsou i autonomní nacionalisté.

trockismus – odno� marxismu, která vznikla jako protiváha stalinismu. Hlásá permanentnost a globalitu socialistické revoluce.

ultrapravicový – krajn� pravicový, vyznávající n�které pravicové hodnoty v extrémní podob�, nap�. národní zájmy p�evedené do netolerantního nacionalismu, d�raz na silný stát vedoucí k diktátorství a v�dcovskému principu apod. Sou�ástí krajní pravice jsou i fašistické a nacistické proudy.

Vlajka – �eská fašistická organizace, zalo�ena v roce 1930. P�vodn� stála na pozicích protin�meckého šovinismu, v duchu �eského fašismu. Po okupaci 15. b�ezna 1939 p�evzala program NSDAP p�i zachování snahy o �eskou autonomii.

Vlastenecká fronta – �eské vlastenecky, nacionalisticky a radikáln� pravicov� orientované ob�anské sdru�ení, které bylo zalo�eno 17. �ervna 1993 v Brn�. Je pro omezení imigrace z neevropských zemí, odmítá multikulturalismus, je proti �lenství �eské republiky v Evropské unii i NATO, proti registrovanému partnerství, po�aduje obnovení trestu smrti a je pro ochranu �eských podnikatel� v rámci volného trhu.

Vlastenecké sdru�ení antifašist� – antifašistické sdru�ení, jeho� �leny jsou p�edevším bývalí komunisti�tí odbojá�i a jejich sympatizanti.

white power music – extrémn� pravicová, rasistická a xenofobní odno� rockové scény.

Witiko-bund – krajn� pravicová slo�ka Sudeton�meckého landsmanšaftu (SL). Vznikla v roce 1950 jako organizace bývalých nacist� navazujících na Sudeton�meckou stranu. V sou�asnosti se pohybuje v okolí pravicov� extremistického spektra. Sna�í se o revizionistický pohled na n�mecké a �eskoslovenské d�jiny z období 1918–1948.

ziny – neonacistické subkulturní �asopisy, p�ed rozší�ením internetu dominantní propaga�ní prost�edek neonacistických skupin.

ZOG – Zionist Occupation Government – neonacistické ozna�ování vládních struktur, které popisují jako organizace ovládané sionisty, resp. �idy a pova�ují za n� všechny vlády euro-amerických státu, OSN, NATO.


© 2011 Martin M.






© ASI-MILOVANÍ, o. s.