PROJEKT

PROGRAMY PRO ŠKOLY

PUBLIKACE

PRÁVNÍ RÁMCE

SLOVN�EK POJM�

KONFERENCE

MÉDIA

KALENDÁ�

FOTOGALERIE

ASI-MILOVANÍ

SPOLUPRÁCE

ZAJÍMAVOSTI

KONTAKTY

ENGLISH

•  Ivo Cerman, historik, Jiho�eská univerzita v �eských Bud�jovicích

•  Ivanka Mariposa �onková, aktivistka, here�ka a performerka, o. s. Konexe

•  Barry van Driel generální tajemník Mezinárodní asociace pro interkulturní vzd�lávání a Mezinárodní �editel pro vzd�lávání u�itel� a rozvoj studijních program� v Anne Frank House Amsterdam

•  Ivana Gaba�ová, odd�lení vzd�lávacích projekt�, Anne Frank House Amsterdam

•  Ji�í Hruška, o. s. Pant, redaktor vzd�lávacího portálu Moderní d�jiny.cz a u�itel (Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava)

•  Jan Charvát, politolog, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyn� v Ústí nad Labem

•  Adéla Zelenda Kupcová, speciální pedago�ka Národního institutu pro vzd�lávání, doktorandka Aplikované etiky na FHS UK v Praze

•  Vít Lesák, Agentura pro sociální za�le�ování

•  Ond�ej Mat�jka, o. s. Antikomplex

•  Filip Pospíšil, Agentura pro sociální za�le�ování

•  D�amila Stehlíková, bývalá ministryn� pro lidská práva

•  Lenka Šmídtová, o. s. Antikomplex

Program:

Klí�ové momenty:
 • 4 témata: demokracie – totalita – extremismus – lidská práva
 • V podtextu ka�dého tématu je d�raz na aktivní ob�anství a na to, co mohu ud�lat já


Pátek

  8:30 - 10:00 - registrace

10:00 - 10:45 - slavnostní zahájení, p�edstavení zám�ru konference

10:45 - 11:00 - p�estávka

11:00 - 12:30 - workshop po skupinách na téma „Všední hrdina“ a následná prezentace výsledk� workshopu – 2 skupiny u�itel� a 4 skupiny student� pod vedením lektor� o. s. Asi-milovaní

12:30 - 13:30 - ob�d

13:30 - 15:30 - odborný panel pro všechny ú�astníky na témata demokracie a extremismus:

  I. Ond�ej Mat�jka - Demokracie jako nejlepší systém vlády?
Je naše demokracie v krizi? Co od demokracie m��eme a co nem��eme o�ekávat? Jak se buduje d�v�ra v demokracii? Co znamená být "aktivní ob�an" v sou�asné demokracii? To jsou jen n�které z otázek, na ne� by sou�asný demokrat m�l znát odpov��. V p�ísp�vku se pokusíme spole�n� s hledáním odpov�dí alespo� za�ít.

 II. Jan Charvát – Extremismus, radikalismus, demokracie a jejich spole�né ko�eny
V posledních letech jsou debaty na téma politického extremismu víc ne� �asté. Extremismus vnímáme, �asto podv�dom�, jako cosi nenormálního, odpudivého, n�co, co vybo�uje z normálu, �i n�co, co do slušné spole�nosti nepat�í. Ve skute�nosti jsou ale krajní politické postoje zako�en�ny v evropském politickém myšlení a vyr�stají ze stejných ko�en�, jako demokracie. Doká�eme se tomuto faktu postavit tvá�í v tvá�?

III. Adéla Zelenda Kupcová – Cesty k extrému. Kdo po nich krá�í a pro�?
P�ísp�vek p�edstaví r�znorodost �ivotních p�íb�h� nacionalistických aktivist� a jejich cestu k pohledu na sv�t, který je nazýván jako extremistický. Uká�e, �e tito aktivisté nemusí být jen "zamindrákovaní" jedinci, kte�í si n�co pot�ebují dokázat, jak se o nich obecn� soudí. Spikleneckým teoriím, rasové nesnášenlivosti a odmítání demokracie mohou podlehnout i lidé z "dobrých rodin", vzd�laní a schopní. Lidé jako Vy? Fenomén extremismu navíc vypovídá mnohé i o naší spole�nosti, její otev�enosti a vztahu ke svobod� a demokracii.

IV. Barry van Driel - Demokratické školy a vzd�lávání, co to je a m��e n�co ovlivnit?
Je to vhodná reakce na extremismus? Konkrétní p�íklady vzd�lávacích demokratických program� na školách (v angli�tin� s tlumo�ením).  

15:30 - 16:00 - p�estávka

16:00 - 17:30 - diskuse na probraná témata ve 4 skupinách

  I. Lenka Šmídtová: Nemusíme, chceme aneb co znamená být „aktivní ob�an“
Ka�dý máme obec, kde se cítíme doma. Mnoho z nás má i volnou kapacitu k tomu, abychom pro svou obec n�co ud�lali, abychom ji m�nili k lepšímu. Ovšem jen málo z nás nakonec opravdu n�co ud�lá. Aktivity a diskuze na téma dobrovolnictví a komunita, ve které �ijeme.

 II. Jan Charvát – Sou�asné trendy na krajn� pravicové scén� a jejich st�etávání s demokracií

III. Adéla Zelenda Kupcová – Cesty k extrému. Kdo po nich krá�í a pro�?
V rámci workshopu budeme pracovat s �ivotními p�íb�hy, vyzkoušíme si rozbor �ivotního p�íb�hu na vypráv�ní n�kterých ú�astník� (avšak nebude nutné zacházet do zbyte�ných �i p�íliš osobních detail�). Dále bude fiktivní modelovat situace, které mohou p�evrátit pohled �lov�ka na sv�t, zm�nit jeho identitu, vzbudit agresi a samoz�ejm� také vést k extremistickým postoj�m a rozum�ní sv�tu.
IV. Barry van Driel - Co jsou to demokratické školy a mohou n�co zm�nit?
Diskuse o vlastních zkušenostech s demokracií v pr�b�hu p�sobení ve školství a o tom, co by se dalo ud�lat jinak (v angli�tin� s tlumo�ením).

17:30 - 19:30 - ve�e�e

19:45 - 21:00 - pro pedagogy program s Barrym van Driel: Free2Choose, studenti - prohlídka expozic GASK, volný program

Sobota

9:00 - 11:00 - odborný panel pro všechny ú�astníky na témata totalita a lidská práva:

  I. Ivo Cerman - Totální stát
Kdy je oprávn�né pou�ívat pojem „totalitarismus“ �i „totalitní stát“? V širší i u�ší odborné ve�ejnosti se tato otázka zatím �ešila bez ohledu na reálné d�jiny této klí�ové kategorie nacistického státního práva. Nep�ihlí�ejí k ní ani ti �eští historici a politologové, kte�í zpochyb�ují oprávn�nost tohoto pojmu, a jako d�kazy �asto pou�ívají volné asociace, které vyvolává adjektivum „totální“. Otázka není blí�e objasn�na ani v podkladech k maturitním zkouškám z Ob�anského a spole�enskov�dního základu, kde se v jednom z okruh� po�aduje po �ákovi/�ákyni, aby dokázal rozlišit demokratické a totalitní státy. Zastáváme názor, �e tuto otázku nelze �ešit jen s odvoláním na osobní fantazii, ale �e je t�eba se seznámit s tím, co kategorie totálního státu znamenala v nacistickém státním právu. Pokusíme se velmi stru�n� vysv�tlit, jak nacisti�tí právníci došli k tomuto pojmu, proti �emu byl zam��en a jaké byly jeho hlavní atributy.

 II. D�amila Stehlíková - Koncept lidských práv a spole�enská praxe

�ádný demokratický stát nem��e být legitimní, pokud nezajiš�uje ochranu základních lidských práv a svobod. Proto tak �asto zd�raz�ujeme univerzální charakter konceptu lidských práv. Realizace tohoto ideálu, ke kterému se zavázala v�tšina zemí sv�ta, se však výrazn� liší od státu ke státu. Spole�enskou praxi v oblasti lidských práv v konkrétních zemích ur�uje celá �ada faktor� – p�edevším historická zkušenost, specifický kulturní a spole�enský kontext, zp�sob fungování právního systému a politických institucí, míra demokratické participace, hodnoty, aktuální pot�eby a priority skupin a jednotlivc�. Jaká je spole�enská situace a stav lidských práv v �eské republice? Opravdu se situace v oblasti lidských práv nelepší a tém�� není oblasti, ve které by nedocházelo ke zhoršení, jak konstatovala zpráva o stavu lidských práv v �R v roce 2012, vydaná �eským helsinským výborem? Nebo pat�íme k zemím se standardem lidských práv, porovnatelným s našimi sousedy v Evrop�? A jaký vliv na ochranu lidských práv má a m�la by mít politická praxe?

III. Vít Lesák - Zapojení ve�ejnosti v kontextu �ešení sociálního vylou�ení – kdo je tady hrdinou?
Snahy o �ešení sociálního vylou�ení a chudoby na místní úrovni jsou v dob� všeobecného spole�enského rozlad�ní a rok p�ed komunálními volbami politicky velmi nepopulární. Stavba azylového domu pro matky s d�tmi, z�ízení centra volno�asových aktivit �i otev�ení p�ípravné t�ídy na základní škole, to vše vy�aduje nejen analýzu pot�ebnosti a finan�ní prost�edky, ale p�edevším podporu ve�ejnosti. V mnohých m�stech se ale aktivizují spíše ti ob�ané, kte�í vyjad�ují svou obavu �i �ast�ji nenávist v��i menšinám a chudým lidem. Hrdinou zde není �lov�k, který sepíše petici „proti nep�izp�sobivým“ a „ob�ansky“ se tak anga�uje, ani ti, kte�í se masov� vydávají protestovat do ulic, ale spíše lokální politik, �editel školy �i fará�, kte�í se ve�ejn� zastanou integra�ních politik a jdou tak proti proudu. Toto jsou neviditelní disidenti dnešní doby.

IV. Ivanka Mariposa �onková - Kdy� se boj za lidská práva Rom� nazývá provokací
Horké léto 2013 p�ineslo sérii protiromských pochod�. Staly se sou�ástí léta a všichni jsme si na n� zvykli. Vymezení se v��i nim je ozna�ováno za provokaci. P�esto je to silné lidskoprávní téma. Ovšem nepovšimnuté...  

11:15 - 11:30 - p�estávka

11:30 - 12:30 - spole�ná diskuse v plénu

12:30 - 14:00 - ob�d 

14:00 - 15:30 - workshopy pro 4 studentské skupiny:

  I. Ivo Cerman - Totální stát – jak ho poznáme? 

Z kategorie totálního (�i totalitního, resp. totalitárního) státu se stal v posledních letech zpochyb�ovaný pojem. Jsou historici oprávn�ni ozna�ovat tak �eskoslovensko pod vládou KS�? Spor o existenci ÚSTR u�inil z této otázky p�edm�t politické debaty, která vyústila v obvin�ní, �e pou�ívání výrazu totalitní stát souviselo se zájmy „stranických aparát�“ a s „ideologií“. Objevil se i názor, �e uplat�ování „totalitního modelu“ v �eské historiografii dominovalo a �e se stalo sou�ástí vládnoucí ideologické doktríny. Tato debata bohu�el nikdy nebrala v potaz, �e �eské d�jepisectví se nikdy nezajímalo o to, jak totální stát charakterizovalo nacistické státní právo a �e atributy totálního (resp. totalitního, totalitárního) státu u nás závisely více mén� na slovních asociacích jednotlivých historik�. Seminá� navazuje na p�ednášku, v ní� se tomuto problému budeme v�novat. V seminá�i budeme kriticky zkoumat p�ípady u�ívání kategorie totálního státu �i p�edstav o jeho atributech v ústavním po�ádku �R, v nálezech Ústavního soudu, v publicistice a historických debatách v �R od roku 1990 do sou�asnosti. Cílem je nau�it se rozpoznat odlišnosti v �eských p�edstavách o totalitním stát� a posoudit jejich oprávn�nost ve srovnání s p�vodním nacistickým modelem.

 II. Ji�í Hruška: Moc bezmocných aneb Havel stále aktuální.
Workshop na témata asi nejznám�jšího Havlova eseje. Jak m��e jednotlivec p�isp�t ke zm�n� spole�nosti? Interpretace t�í klí�ových �ástí textu umo��uje popsat fungování a charakter totalitního státu, ilustrovat tyto post�ehy na konkrétní situaci, do ní� m��e být �lov�k re�imem vmanipulován a p�edvést autora jako myslitele, jen� se u� v sedmdesátých letech vyjad�oval k problém�m konzumní a industriální spole�nosti. Tedy veskrze k témat�m sou�asným!

III. Vít Lesák a Filip Pospíšil: Hrdina všedního dne – Jak se zachováte ve vyhrocené situaci?
Do t�ítisícového m�sta byl jedním místním obyvatelem svolán pochod proti místním Rom�m. T�ch v obci bydlí asi t�i stovky. Co budete v takové situaci d�lat jako starosta, zastupitel, �editel školy, �editel m�stské policie, místní Rom nebo místní obyvatel – etnický �ech? V tomto workshopu si vyzkoušíte na vlastní k��i roli v jednom z konflikt�, které se v poslední dob� b�n� odehrávají v �eských m�stech.

IV. Ivana Gaba�ová: Free2choose – hranice svobody
Workshop p�edstaví interaktivní, anga�ující debatní metodologii Free2choose, v�nující se sou�asným dilemat�m v lidských právech. Jejím cílem je podnítit diskuzi o p�edsudcích, o lidských právech, podpo�it kritické myšlení a otev�enost r�zným pohled�m, a rozši�ovat porozum�ní pomocí debaty a dialogu.
Pro pedagogy komentovaná prohlídka GASKu s anima�ním programem pod vedením lektorského odd�lení GASK

15:30 - 16:00 - p�estávka

16:00 - 18:00 - workshop po skupinách na téma „Demokracie jako cesta“ a následná prezentace výsledk� workshopu – 2 skupiny u�itel� a 4 skupiny student� pod vedením lektor� o. s. Asi-milovaní

18:00 - 20:30 - ve�e�e

Ve�er - volný program (Mo�nosti: reprodukovaný koncert Psích voják� Filipa Topola / prohlídka Kutné Hory)

Ned�le

9:00 - 10:00 - práce ve skupinách – záv�re�ná p�íprava na prezentace


10:00 - 13:00 - prezentace výstup� sobotních workshop� ve skupinách, reflexe, p�edávání certifikát�, zakon�ení konference

13:00 - 14:00 - ob�d

Doprovodný program:

•                    expozice Domácího um�ní www.domaciumeni.cz

•                    výstava Stopy totality

•                    výstavka fotografií z historie Jezuitské koleje za socialismu

Sborník:

•        Sborník slo�ený z odborných p�ísp�vk� pronesených na konferenci, z esejí na nám�ty všedního hrdinství od student� a pedagog� a z výstup� workshop� uspo�ádaných na konferenci

              •         Bude publikován do konce roku na webových stránkách projektu